Úprava zákona neprošla

Politici se o zpřísnění legislativy v této oblasti snažili již vícekrát. V roce 2010 s tím v Národní radě vystoupili poslanci SNS, o tři roky později poslanci KDH Pavol Zajac a Ján Hudacký. Do novely trestního zákona chtěli protlačit tříletý trest vězení za „stáčení“ kilometrů, ale neuspěli.

Stejně pochodili i letos, kdy pro zmíněný podvod znovu žádali samostatný paragraf. Navrhli také to, aby se trestala i výroba a distribuce počítačových programů umožňujících takovou činnost. Upravit Odometr totiž v současnosti nepředstavuje žádný problém. Stačí na to notebook, připojení na elektronický systém auta a software, který lze stáhnout z internetu.

„Podle odhadů odborníků má skoro každé druhé prodané ojeté auto stočený tachometr,“ argumentoval Zajac. Podle předkladatelů návrhu se podobné podvody dělali sice již iv minulosti, ale rozvoj elektroniky v posledních letech způsobil, že se to nesmírně rozmohlo.

Trestní je jen podvod, nikoliv samotné „stáčení“

Zástupci vládní strany odmítnutí návrhu KDH zdůvodňují tím, že na změnu není důvod. Podvod s úpravami počítadla ujeté vzdálenosti se dá totiž trestat i podle současné legislativy.

„Zavádění zvláštní skutkové podstaty nepovažujeme za nezbytné. Takové jednání je jako trestný čin postižitelné i podle platných právních předpisů, „uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Alexandra Donevová. Spadá to například pod trestný čin podvodu, kdy hrozí až dva roky za mřížemi tomu, kdo způsobí škodu nebo někoho uvede v omyl.

V podobném duchu se vyjádřila i policie. Podle ní může jít nejen o trestný čin podvodu, ale io poškozování spotřebitele. V některých případech to lze kvalifikovat také jako přestupek podle zákona o ochraně spotřebitele.

Mluvčí policejního prezidia Michal Slivka však zároveň upozornil, že pouze samotné „stáčení“ kilometrů není trestné. „Takový zásah do tachometru sám o sobě nestačí na naplnění skutkové podstaty trestného činu. Musí dojít i ke splnění dalších podmínek, například při prodeji za účelem obohacení se na úkor jiného a podobně, „upřesnil pro Aktuality.sk policejní mluvčí.

Pokud by se někdo stal obětí tohoto trestného činu, například při koupi ojetého vozu, kterému „stáhli“ kilometry, má se podle Švestky obrátit na policii a podat trestní oznámení. „Orgán činný v trestním řízení ho přijme a skutečnost prověří, aby mohl rozhodnout o dalším postupu,“ dodal mluvčí.

Zjistit, kolik takových případů policie vyšetřovala, se však podle Švestky z dostupných statistik nedá, protože jsou zahrnuty pod různými trestnými činy.

Autobazary – ojedinělé případy?

Bylo by lepší, kdyby se neoprávněné „přetáčení“ tachometrů bralo jako samostatný trestný čin, nebo na to skutečně stačí současné zákony? Názory se liší i mezi odborníky.

„Mělo by to zůstat, jak to je,“ tvrdí například dopravní analytik Jozef Drahovský. Podle něj je zbytečné „upřednostněni“ některé trestné činy, protože by se mohlo zdát, že jsou důležitější než ostatní, což v tomto případě neplatí.

Jak dále připomíná, někdy se tachometr „protáčí“ iz technických důvodů, například když se porouchá ovládací panel auta a třeba ho vyměnit.

Pokud jde o podezření, že se takových podvodů dopouštějí i autobazary, Drahovský upozorňuje, že je třeba odlišovat, o jaký typ bazaru jde. Jsou i takové, co s prodejem nemají nic společného, ​​jen pronajímají místo, kde majitelé auto pro zájemce vystaví. O technický stav vozidel se nestarají.

Bazary, které dělají nákup i prodej, by si však podle něj měli ve vlastním zájmu provést kontrolu originality a počtu najetých kilometrů. „Nemyslím si však, že by nepoctivých bazarů bylo hodně. Spíše jde o ojedinělé případy, „odhadl Drahovský.

Kočka v pytli

Opačný názor má dopravní analytik Marián Palesch, který je přesvědčen, že by „přetáčení“ kilometrů mělo být samostatným trestným činem a prodávající by za auta měly odpovídat.

„Každé ojeté auto je vlastně kočka v pytli a naše legislativa je v mnoha věcech děravá. Kdyby to byl samostatný trestný čin, možná by se vyčistil trh s vozidly, „zdůvodnil Palesch. Podle něj se podvody s úpravou tachometru dělají iv autobazarech, na což doplácejí kupující. V smluvních podmínkách se totiž většinou uvádí, že autobazar nenese odpovědnost za skryté závady, kam lze zařadit i „stočené“ kilometry.

„S autobazary mám negativní zkušenosti,“ přiznal Palesch. Zájemcům o koupi ojetého vozu proto doporučuje, aby se obrátili pouze na autorizovaných prodejců.

Je třeba být důslednější

Problém není v tom, že bychom neměli dobré zákony na postihování podvodníky, kteří „stáčejí“ kilometry, ale v tom, že se dostatečně nevyužívají. Tak to vnímá dopravní analytik Ján Bazovský, který kdysi pracoval na policii.

„Opravdu jsou i dnes paragrafy, které by to pokryly. Sankce a možnosti jsou, jen se to v praxi nedělá. Chvíli asi potrvá, než se v této oblasti začne postupovat důrazněji. Možná se nejprve musí něco stát, „předpovídá Bazovský, který se přiklání k tomu, že legislativu v tomto směru měnit netřeba.

Změna na počítadle ujetých kilometrů je podle něj podobným podvodům, jako když někdo prodá v minulosti havarované auto a kupujícímu to zamlčí. „K čemu tedy vytvářet nové paragrafy, kdy by zcela stačilo využívat ty, co jsou, ale pořádně,“ vystihl podstatu problému Bazovský.

„Stáčení“ kilometrů

i podle současných zákonů, například při kvalifikovaní skutku jako trestného činu poškozování spotřebitele, hrozí za to pachateli trest ve vězení na tři až osm let

v zahraničí se problém snaží řešit sbíráním údajů o stavu najetých kilometrů. V Belgii například již od roku 2006 funguje model Car-Pass, který sbírá data od servisů, pneuservisů, leasingových společností, pojišťoven či prodejců ojetin. Stavy odometru zde fakticky zapisují při každém servisním zásahu nebo nehodě. Díky tomu se již po dvou letech fungování systému podařilo počet prokázaných úprav tachometru snížit z 8,6% na 0,2%

podobnou cestou se už vydali i země jako Lucembursko, Německo, Francie či Nizozemí, které společně vytvořily projekt EUCARIS, aby si v rámci ní vyměňovali shromážděné informace. I když je však tento nástroj účinnou pomocí proti podvodům, sleduje pouze údaje z technických kontrol. To znamená, že „stočené“ kilometry během prvních čtyřech letech před první STK neodhalí. Nedají se zjistit ani menší manipulace s kilometry mezi jednotlivými technickými kontrolami.